Dotazníkové šetření

Město Brno si začíná uvědomovat, že pro správné zacílení prostorového (strategického a územního) plánování je nutné vnímat území šířeji, tedy tak, jak reálně funguje, nikoliv pouze v rámci administrativních hranic. Důkazem tohoto inovativního přemýšlení je existence strategie pro území Brněnské metropolitní oblasti a také snaha města zapojit množství mimobrněnských aktérů do tvorby nové městské strategie #brno2050. Město Brno tak patří v České republice mezi průkopníky v problematice strategického plánování na úrovni tzv. metropolitní oblastí. Abychom dosáhli toho, co jsme si v metropolitní strategii vytyčili, je nutné vybudovat vzájemnou důvěru mezi Brnem a okolními obcemi a zároveň s nimi být v neustálém kontaktu. Díky tomu je možné sladit zájmy Brna a okolí v rámci jednoho integrovaného řešení, které je výhodné pro všechny.

K tomu, aby byla tato spolupráce co nejlépe zacílená i v budoucnu, jsme v průběhu léta provedli dotazníkové šetření pod záštitou primátora města Brna s názvem Možnost a potenciál dlouhodobé spolupráce v BMO, které se konalo ve spolupráci s Ekonomicko-správní fakultou Masarykovy univerzity. Dotazník byl adresován všem 166 starostům a starostkám obcí nacházejících se v BMO. Cílem dotazníku bylo zjistit, jestli zázemí Brna vnímá přínosy spolupráce s okolními obcemi a jestli se do ní chce aktivně zapojit i po roce 2020. Je totiž zřejmé, že koordinace některých aktivit – např. dopravní a přestupní uzly, umístění veřejných služeb, ale i koordinace rozvojových ploch pro bydlení nebo podnikání představuje důležitý krok k růstu prosperity metropolitního regionu jako celku.

Samotný dotazník naleznete ke stažení zde.

Otázka 1: Zapojení obcí do dotazníkového šetření

Ze 166 oslovených obcí se nám vrátila odpověď od 146 obcí, z nichž většina spatřuje v metropolitní spolupráci smysl a má zájem se do ní aktivně zapojit.

Otázka 2: Víte, že je Vaše obec součástí území vymezené Brněnské metropolitní oblasti (BMO)?
Otázka 3: Víte, že v rámci takto vymezené metropolitní oblasti máte možnost využívat prostřednictvím nástroje ITI dotační prostředky na významné/strategické projekty z operačních programů?

Tyto otázky byly zpracovány pomocí mapového výstupu dohromady. Navíc, stejně jako v dalších mapách, bylo využito tzv. anamorfózy – velikost obcí je deformována podle počtu obyvatel (pouze u Brna byla zachována stejná velikost).

Otázka 4: Myslíte si, že je účelné v budoucnu řešit vybraná témata strategického a územního plánování v rámci Brněnské metropolitní oblast společně na metropolitní úrovni?

Naprostá většina starostů a starostek v Brněnské metropolitní si uvědomuje, že vybraná témata strategického a územního plánování je potřeba řešit na metropolitní úrovni. S tímto zjištěním je třeba pracovat a řešit tak tato témata na metropolitní úrovni.

Otázka 5: Jaká témata by bylo z Vašeho pohledu účelné v budoucnu řešit jednotně na metropolitní úrovni?
Otázka 6: Jaké z těchto metropolitních témat jsou pro Vaši obec v současnosti nejpalčivější a bylo by třeba je řešit prioritně?

V rámci těchto dvou otázek měli respondenti možnost označit až 5 odpovědí. V obou případech, ať už se jedná o budoucnost či současnost, považují zástupci obcí v zázemí za nejdůležitější problematiku dopravy a mobility, poskytování veřejných služeb či kvalitní životní prostředí.

Otázka 7: Jste si vědomi nějakého konkrétního příkladu dobré praxe ve Vašem okolí, který by ilustroval přínosy neformální spolupráce obcí při prostorovém (územním a strategickém) plánování a řízení rozvoje? Pokud ano, stručně jej popište.

Část starostů a starostek si je vědoma dobré praxe neformální spolupráce obcí při plánování a řízení rozvoje. Jako nejčastější příklad uváděli zástupci obcí meziobecní spolupráci – pod tím si lze představit jejich zapojení např. do místních akčních skupin. Nad rámec meziobecní spolupráce také často zmiňovali téma cyklostezek.

Otázka 8: Jaká je Vaše motivace pro spolupráci s ostatními obcemi na metropolitní úrovni?

Výměna zkušeností, společné řešení problémů, optimalizace sítě sociálních služeb, zkvalitnění života občanů, protipovodňová opatření, realizace projektů s regionálním významem, finanční úspory a mnohé další – takto jednotlivé obce vnímají motivaci pro spolupráci s ostatními obcemi na metropolitní úrovni.

Otázka 9: Jste ochotni se s Vaší obcí do této spolupráce v rámci BMO zapojit? Pokud ano, jak?

Více než dvě třetiny obcí se chtějí zapojit do spolupráce v rámci metropolitní oblastí. Navrhují nejrůznější způsoby, jak tuto spolupráci koordinovat – od členství v tematických pracovních skupinách až po přípravu strategických dokumentů, které budou mít dopad na celou metropolitní oblast.

Otázka 10: Vystihují podle Vás následující výroky současný stav metropolitní spolupráce v BMO?

Na základě vyjádření obcí je téměř polovina z nich primárně motivována k metropolitní spolupráci skrze finanční možnosti nástroje ITI.


Otázka 11: Které z následujících klíčových faktorů jsou podle Vás v budoucnu nejvýznamnější pro založení a udržení dlouhodobé metropolitní spolupráce a rozvoje Brněnské metropolitní oblasti?

Hlavními klíčovými faktory k založení a udržení dlouhodobé metropolitní spolupráce a rozvoje BMO do budoucna je podle vedení obcí především povědomí o přínosech metropolitní spolupráce, externí finanční nástroje k financování projektů, rovnoměrné zastoupení a rozhodování a schopnost nalezení konsensu a kompromisu.

Otázka 12: Umíte si v budoucnu představit založení formalizovaného subjektu zaměřeného na metropolitní spolupráci a rozvoj Brněnské metropolitní oblasti? Jestliže ano, mělo by se jednat o politickou nebo expertní platformu? Jaké by měly být její kompetence/pravomoci?

Více jak polovina obcí si dovede v budoucnu představit vznik formalizovaného subjektu na metropolitní úrovni. Zároveň se přiklání k tomu, aby tento subjekt byl spíše expertní platformou.

Otázka 13: Dovedete si představit, že by v budoucnu Vaše obec přispívala z rozpočtu do případného metropolitního fondu, který by sloužil k financování společně vybraných témat, o kterých by rozhodovali zástupci obcí BMO?

Pouze 28 % obcí by si dokázalo představit financovat společně vybraná témata, o kterých by rozhodovali zástupci obcí BMO. Dalších 31 % obcí by nemělo zájem a zbylých 41 % obcí nebylo schopno posoudit, zda by měly o takové nové inovativní řešení zájem. Můžeme však říci, že je zde jistě prostor pro diskusi a toto téma je třeba v budoucnu otevřít.

Otázka 14: Byli byste v budoucnu ochotni přistoupit na diskusi o možnosti přenesení některých kompetencí obce na vyšší úroveň za účelem zefektivnění řízení?

Více jak polovina obcí (tj. 64%) by nebylo ochotno přistoupit na diskusi o možnosti přenesení některých kompetencí obce na vyšší úroveň za účelem zefektivnění řízení. Z čehož jasně vyplývá, že je pro obce důležitější klást větší důraz na metropolitní spolupráci.

Otázka 15: Byli byste v budoucnu ochotni přistoupit na diskusi o možnosti případného sloučení Vaší obce s jinou obcí za účelem zefektivnění řízení a vytvoření jednoho samosprávného celku?

81 % obcí vyjádřilo svůj nesouhlas k přistoupení na diskusi o možnosti případného sloučení obce s jinou obcí, které by vedlo k zefektivnění řízení a vytvoření jednoho samosprávného celku. Pouze 8 % obcí by bylo ochotno sloučit se s jinou obcí.